JEHNĚČÍ KÝTA S MAJORÁNKOU A ČESNEKEM

Vůbec vlastně nevím, proč nejíme jehněčí častěji. Asi že není tak snadno k sehnání, oproti třeba vepřové krkovici, která se dá koupit snad všude. Jeden jehněčí recept už jsme tu měli, a sice kolínko na červeném víně. To vyžadovalo o něco větší čas při vaření, kdežto tohle je takový rychlorecept, který zvládne i každý začínající kuchtík levou zadní. Snad až na to vykošťování kýty, to dalo mně osobně takhle napoprvé dost zabrat. Vám ale nic nebrání koupit si místo ní třeba kousek jehněčí plece - tím se všechno podstatně ulehčí.

Někdo říká, že jehněčí smrdí. Nesmrdí. Jen má svojí specifickou chuť i vůni. Lahodnou mimochodem. Je to trochu jako s rybou. Ryba je cítit rybinou, od toho je to ryba. Jehněčí je cítit jehněčím, od toho je to jehněčí. Jestli máte vůči němu předsudky, vyzkoušejte tenhle recept jako první. Česnek i majoránka (jako poměrně výrazná bylinka) chuť jehněčího lehce stáhnou a přitom perfektně doplní. Je lepší v tomhle případě investovat do majoránky čerstvé, protože co si budeme povídat, ony ty bylinky, když nejsou sušené, nadělají přece jenom o dost větší parádu.

Suroviny:

jehněčí kýta
1 velká cibule
3 stroužky česneku
1 lžíce sádla
1 lžíce másla
1 lžíce hladké mouky
100 ml vysokoprocentní smetany
pepř, sůl, hrst čerstvých majoránkových lístků

Postup:

Cibuli nakrájíme nadrobno a na lžíci sádla ji osmahneme dozlatova. Jehněčí kýtu vykostíme, nakrájíme ji na menší kostky, přihodíme k cibuli a důkladně ji zatáhneme. Přidáme prolisovaný česnek, krátce zarestujeme, celý základ zaprášíme moukou a ještě chvíli restujeme, dokud se nevytvoří světlá jíška. Maso zalijeme vodou (nebo vývarem) tak, aby bylo ponořené, osolíme ho, opepříme a na mírném ohni ho dusíme přiklopené pod pokličkou doměkka. Poté přilijeme smetanu, krátce provaříme a odstavíme hrnec mimo teplo. Teprve poté přihodíme majoránku a v omáčce rozpustíme lžíci másla. Podáváme s oblíbenou přílohou, nejlépe ale s těstovinami (širokými nudlemi) nebo s houskovým knedlíkem.