aneb léčíme se často a rádi. :-)
Za nápad děkuji šikovné, báječné a inspirativní Aleně Thomas. Tady je likér, jak ho dělá Popelka.
500 ml vodky
100 ml rumu
3 velké pomeranče
1 citron
200 g čerstvého zázvoru
med podle chuti (já dávám 5 - 6 lžic, přece jen je to lék)
vanilkový lusk
svitek skořice
5 hřebíčků
Pomeranče a citron oloupeme, důkladně je zbavíme bílé spodní kůry a pecek a nakrájíme na tenká kolečka. Zázvor oloupeme také a nakrájíme ho na plátky. Do nádoby, ve které budeme likér přechovávat, nalijeme vodku a rum, přidáme med a mícháme tak dlouho, dokud se nerozpustí. Pak přidáme všechny ostatní ingredience (lusk podélně rozkrojíme), uzavřeme a necháme louhovat. Poté ho slijeme.
V původním receptu se doba louhování uvádí tři dny - po tak krátké době jsem likér nikdy neslévala, většinou až tak po měsíci i déle. Osvědčilo se mi mít ho doma stále naložený, takhle v alkoholu vydrží téměř neomezeně, a slít ho teprve když přijde čas se léčit. Původně se také měl slévat přes sítko a všechno ostatní kromě tekutiny vyhodit. Přišlo mi to škoda, takže jsem ze začátku měla snahu všechny pomeranče i citrony sníst, což rozhodně nemůžu doporučit. Za prvé to šíleně pálí (no zkuste si žvýkat vodku), za druhé jsem byla za chvíli nacucaná jak houba. :-) Odstranila jsem tedy všechen hřebíček, skořici a vanilkový lusk, do zbytku přilila ještě trochu vodky a celé jsem to rozmixovala tyčovým mixérem na hustou kaši, kterou jsem pak ještě propasírovala přes síto a přidala do slitého likéru, který tak dostal barvu pomerančového džusu. A ještě mi bylo líto zbytku, takže jsem ho polovinu přidala do základu k müsli tyčinkám a zbytek usušila na koření. :-) Taková já jsem šetrná.
Likér je každopádně vysoce návykový a já, ač tvrdý alkohol piji zásadně čistý, ho miluju.
Žádné komentáře:
Okomentovat