DOMÁCÍ PIZZA

podle KOKO (a trochu popopelčená). Hned skočte na článek od KOKO, já nejsem ani znalec pizzy, ani její milovník, takže vám tady nebudu (ne)odborně pindat. :-) Jen doporučuji držet se rad v článku uvedených, a to především těch, které se týkají zpracování a odležení těsta. Je to vyzkoušené! Já tentokrát upekla pizzy rovnou čtyři, dvě jsme snědli rovnou a dvě nastudeno posnídali. Člověku to sice dá trochu práce, ale stojí to za to.

Suroviny na 1 pizzu (mně vyšla na talíř o průměru 30 cm):


Těsto:


125 g hladké mouky
50 ml vlažné vody
7 g droždí
půl lžičky soli
půl lžičky cukru krupice
půl lžíce olivového oleje

Sugo:

70 g rajského protlaku
2 stroužky česneku
2 lžíce olivového oleje
bazalka, oregáno, cukr, sůl podle chuti



Náplň:

2 lžíce suga
100 g slaniny
1 větší rajče
1 střední cibule
100 g čedaru

a

2 lžíce suga
100 g šunky od kosti
3 větší žampiony
1 balení mozzarelly (125 g)
cca 10 černých oliv
100 g parmazánu

Postup:

Viz KOKO

DOMÁCÍ LUČINA

Domácí Lučina v mém seznamu receptů si už delší dobu žádá refresh. A tak je tady, s koukatelnými fotkami a s dobrými tipy navíc. Je to sice už nějakou dobu tak notoricky známý recept, že ho možná není třeba ani uvádět, ale tak přeci jen ... kdyby ho někdo neznal ... :-)

Suroviny:

3 velké bílé jogurty (3 x 380 g Choceňský smetanový)
1 zakysaná smetana (200 g)
lžička soli

Postup:

Cedník vyložíme plátnem (já používám lněný kapesník). Aby se nám plátno do cedníku lepší rovnalo, můžeme ho předtím namočit a důkladně vyždímat, bude tvárnější. Cedník umístíme nad hlubší misku. 

Jogurty, zakysanou smetanu a sůl dáme do mísy a důkladně promícháme se solí (sůl je důležitá, zajistí lepší a rychlejší vypuzování vody). Aby se nám jogurt lépe vyklápěl, otočíme ho vzhůru nohama a dno kelímku opatrně propíchneme nožem, celý obsah by se beze zbytku měl vyklopit. 

Směs přemístíme do cedníku vyloženého plátnem a necháme cca 24 hodin někde v chladu odstát. 

Po této době vykape ze směsi většina syrovátky (tu poté můžete vypít nebo dál použít třeba do pečení) a hmota v cedníku zhoustne. Tu vyklopíme nejlépe do skleněné misky (ta nepřejímá pachy) a podle potřeby odebíráme a mícháme s ostatními surovinami (např. s čerstvou pažitkou či jinými čerstvými bylinkami). Lučina je výborná i v kombinaci mleté sladké papriky, čerstvého paprikového lusku a pepře.

ČESNEKOVÁ POLÉVKA S VEJCEM A BRAMBOREM

Venku je zima. Už i já přemýšlím, že odložím letní sandály a pořídím si něco teplejšího. Tuhle jsem pořádně zmokla a protože už pár dní předtím jsem řádně nastydla, chytla se mě nějaká choroba a pár dní mi nebylo vůbec dobře. Takovéhle počasí, to přímo vyzývá k zahřívání. Nevím, jak to máte vy, ale pro mě je mnohem jednodušší se v zimě zahřát, než se v létě ochladit. A navíc to mám ráda. Člověk venku promrzne a celého ho to profučí a když pak přijde domů, do teplé Jeskyně, o to víc si to užije. Baví mě důkladně se zapářit v koupelně, vzít si teplé ponožky a bačkory a pak si uvařit horký černý čaj s rumem a kostkou cukru nebo si ohřát něco teplého k jídlu do žaludku (a vzít si do postele kočku a vůbec :-) ). A tak už zase pravidelně vařím polévky. No a protože ta choroba, tak je aktuální česnečka na vyhnání červa z těla. Mám dojem, že to píšu asi ke každé polévce, ale i tahle je náramně jednoduchá. Stačí jen překonat počáteční oplétačky s loupáním česneku. 

Suroviny:

1 - 2 celé palice česneku (záleží jak kdo rád, já se přikláním k tomu druhému číslu, obzvlášť, když jde o lék)
4 lžíce másla
2 lžíce hladké mouky
3 větší brambory
2 vejce
sýr Gouda
vývar
pepř, sůl, majoránka

Postup:

Česnek oloupeme, 2 - 3 stroužky si odložíme stranou a zbytek prolisujeme. Tento krok je lepší udělat dopředu, protože postupným lisováním do hrnce by se prodloužila doba restování a česnek by mohl zhořknout. Chceme-li, můžeme každý jednotlivý stroužek podélně rozříznout a vydloubnout klíček, který je uvnitř (chuť česneku se tím zjemní, klíček může za silný pach česneku z úst a za pálení žáhy, jeho odstraněním se potíže mírní). V hrnci rozpustíme máslo, přidáme mouku a umícháme světlou jíšku. Teď přidáme prolisovaný česnek a za stálého míchání ho krátce orestujeme, aby se rozvoněl. Ihned ho zalijeme studeným vývarem nebo vodou (ne bujonem, jestliže platí, že jakýkoliv vývar je lepší než voda, platí také, že jakákoliv voda je lepší než bujón) a důkladně rozmícháme, aby jíška nezhrudkovatěla. Základ osolíme, opepříme a přivedeme k varu. Přisypeme na kostičky nakrájené brambory a vaříme tak dlouho, dokud nejsou měkké, minimálně ale 15 minut. Teprve poté přidáme majoránku. V hrníčku lehce rozkvrdláme obě vejce a za stálého míchání polévky je vlijeme dovnitř. Polévku odstavíme tak, aby se už nevařila a prolisujeme do ní zbytek česneku, který jsme si předtím dali stranou. Polévkou na talíři přeléváme na kostičky nakrájený sýr. Podávat ji můžeme také s krutony z pečiva.

DÝŇOVÝ DŽEM SE ZÁZVOREM A POMERANČEM

Málem donekonečna jsem bádala, jak tohle cosi z dýně a pomerančů nazvat. Pátrala jsem na internetu, jaký přesný rozdíl je mezi džemem a marmeládou a ač jsem si dodnes myslela, že mám jasno, musím přiznat, že teď z toho vůbec nejsem moudrá. Ze začátku jsem si psala do dvou sloupců vlastnosti a složení marmelády a džemu zvlášť. S tím jsem ovšem brzo přestala, protože každá stránka totiž obsahuje jiné informace, které se navzájem dokonce popírají. Přečetla jsem i několik diskuzí, kde jeden druhého osočoval z neznalosti. A v okamžiku, kdy se mně do toho začalo motat nařízení EU (podle kterého se marmeládou smí nazývat jen výrobky z citrusových plodů), jsem to všechno pozavírala. A víte proč? Protože mně je to vlastně úplně jedno a poslední, čím bych si chtěla zadělávat hlavu je to, jestli si na chleba mažu džem nebo marmeládu. Jen jsem chtěla být přesná. Nemám ale jasno doteď a jediné, k čemu jsem dospěla je to, že džem oproti marmeládě obsahuje kousky ovoce nebo celé drobné plody, kdežto marmeláda je neobsahuje, protože se vyrábí z ovocného protlaku. A podle téhle poučky jsem svoje dýňové cosi nazvala džemem, protože i když v něm nejsou kousky ovoce (rozmixovala jsem ho dohladka), určitě jsem ho nevyráběla z protlaku. :-)

Suroviny:


1 dýně (použila jsem polovinu Hokaido a polovinu máslové)
4 pomeranče
2 citrony
200 g zázvoru
1 vanilkový lusk
třtinový cukr podle chuti
Gelfix podle potřeby (pokud nepoužíváte Gelfix, určitě bych doporučovala zvýšit množství citronů kvůli konzervaci)




Postup:

Dýni důkladně omyjeme a i se slupkou ji nakrájíme na menší kostky. Pomeranče oloupeme, odpeckujeme a pokud možno je zbavíme blanek mezi jednotlivými stroužky. Pokud to z nějakého důvodu nejde nebo se nám nechce, určitě je alespoň důkladně obereme od bílé spodní slupky (ta je společně s peckami hořká). To samé uděláme s citrony. Zázvor nastrouháme na jemno. Vanilkový lusk podélně rozkrojíme a špičkou nože z něho po celé délce stáhneme dužinu (zbytek lusku můžeme dále využít např. na výrobu domácího vanilkového cukru či extraktu). 

Všechny tyto suroviny dáme do dostatečně velkého hrnce, podlijeme je trochou vody, aby se nepřipálily, přiklopíme je pokličkou a na mírném ohni podusíme tak, aby pustily vodu. Pak pokličku sundáme a za občasného promíchání je dál na mírném ohni sváříme tak dlouho, dokud dýně nezměkne a přibližně polovina tekutin se neodvaří. Pak základ rozmixujeme tyčovým mixérem (konzistence dle chuti, já ho vzala dohladka). Pokud používáme Gelfix (já to bez něj zatím neumím), rozmícháme ho podle návodu na obalu v malém množství cukru, vsypeme k základu a opravdu důkladně rozpustíme. Necháme ho minimálně 5 minut provařit a teprve poté přidáváme cukr podle chuti (cukr se musí přidávat až po Gelfixu). Mícháme, dokud se úplně nerozpustí. 

Ještě horký džem plníme do sklenic, které postavíme na víčko a necháme je vychladnout.

KUŘECÍ ZELENINOVÁ ČÍNA

Nevíte coby? Udělejte si rychlou domácí čínu. Potřebujete jen dobře rozpálenou pánev (nejlíp samozřejmě wok) a kvalitní sójovou omáčku (na mojí oblíbenou se podívejte ZDE). No a také kus kuřecího masa a nějakou zeleninu. Není jí třeba moc, já na čínu dokonce občas použiji jen zeleninu základní (mrkev, celer, petržel) a cibuli. Klidně bez masa. A tyhle čtyři suroviny (společně s kořením, sójovkou a bramborovým škrobem) mám doma vždycky a bohatě si s nimi vystačím.

Suroviny:

2 kuřecí prsa

1 velká cibule

2 střední mrkve

1 větší petržel

kus celeru

polovina pórku + jakákoliv další libovolná zelenina podle výběru

1 lžíce bramborového škrobu

2 lžíce oleje

pepř, sójová omáčka

přibližně dvě lžičky koření na čínu podle možností, buď směs nebo jednotlivě (paprika, chilli, pískavice, česnek, bazalka, koriandr, muškátový ořech, kurkuma, hořčice, zázvor, bobkový list ...), které lze doplnit nějakým ostřejším karí (a nebo použít právě jen oblíbené karí)

Postup:

Olej v pánvi rozpálíme na vysokou teplotu a osmažíme na něm pokrájenou cibuli (není třeba, aby byla úplně nadrobno). K zesklovatělé cibuli přihodíme na kostičky nebo tenké nudličky nakrájenou zeleninu a také ji osmažíme. Teprve poté přidáme na kousky nakrájené kuřecí maso a za občasného proházení zprudka smažíme tak dlouho, dokud se nezatáhne. Základ opepříme, okořeníme a zalijeme sójovou omáčkou (nesolíme, omáčka je slaná dost, přidáváme postupně podle chuti). Stáhneme plamen na nižší teplotu a všechno společně opékáme tak dlouho, dokud zelenina nezměkne tak akorát na zkus. V malém množství vody důkladně rozmícháme bramborový škrob, přilijeme ho do pánve a za stálého míchání 5 minut provaříme. Podáváme s oblíbenými nudlemi nebo s dušenou rýží.

KŘEHKÉ KOŠÍČKY S MALINAMI

Přivezla jsem si od našich pár malin. Jen tak trošičku, na koláč málo. Dát je jen tak do pusy, to mně přišlo líto. A taky jsem se o ně chtěla podělit. Otevřela jsem tedy zase jednou babiččinu kuchařku a našla recept na křehké těsto.

Suroviny:

Těsto (množství odpovídá cca 25 malým košíčkům z forem na vánoční pracny):

150 g polohrubé mouky
2 lžíce cukru* (použila jsem domácí vanilkový)
špetka soli**
70 g másla
1 žloutek
2 lžíce mléka
lžička rumu
* budu zase za trubku, ale nemohla jsem ani za nic spočítat, kolik je 1/2 dkg cukru, a tak jsem ho použila prostě podle oka
** "nepatrné množství" jsem si přeložila jako špetku soli

Náplň (množství odpovídá zhruba dvojité dávce těsta):

300 ml mléka

1 vanilkový pudink

2 lžíce vanilkového cukru (aby pudink nebyl jen obarvený, ale také doopravdy vanilkový)

250 g tvarohu

dvě hrsti malin (plus maliny a hořká čokoláda na ozdobu)

Postup:

Suroviny na těsto dáme do mísy a rukou je propracováváme tak dlouho, dokud nám nevznikne hladký kompaktní bochánek, který dáme alespoň na hodinou odpočívat do lednice. Z mléka, vanilkového cukru a pudinku uvaříme hustou kaši, do které přidáme tvaroh a maliny a rozmixujeme v hladký krém. Odložíme ho do chladu.

Odleželé těsto vtláčíme v tenké vrstvě do plechových formiček ve tvaru košíčku a pečeme v troubě předehřáté na 170 stupňů přibližně 15 minut. Ještě horké je vyklopíme a po vychladnutí plníme tvarohovým krémem a zdobíme malinami a hořkou čokoládou.

Podáváme vychlazené.