Bezinkový likér. Vloni poprvé, letos podruhé, příští rok už se stane tradicí. Vlastně ani nevím, jak jsem na něj přišla a proč jsem ho začala dělat. Vím akorát to, že to bylo náramně dobré rozhodnutí. Na bezinkách je skvělé to, že rostou všude, zadarmo, jsou jich hromady a když se pustíte do trhání, máte hnedle plnou tašku. Taky jsou vážně zdravé (s tím vás moc otravovat nebudu, stačí si projet internet a informací najdete spoustu - i já bych je pouze zdvojovala, ostatně kouknout se můžete třeba TADY). Letos jsem se kromě bezinkového likéru rozhodla dělat i bezinkovou marmeládu (recept najdete TADY). Nějaká se nám totiž na jaře vyloupla ve spíži. Odkud, to vážně netuším, protože u nás doma se nikdy nedělala. Možných zdrojů je povícero, tak uvidím, kdo se k ní přihlásí. Já ji každopádně otevřela a použila na palačinky a hodně mi zachutnala.
Bezinky sbírejte jenom tak akorát zralé a pokud možno někde, kde nejezdí moc aut a kde je tak nějak vůbec menší míra možného znečištění a před použitím (ještě na stopkách) je důkladně properte studenou vodou. S prachem odejdou i nežádoucí hmyzáci. Nezapomeňte je také důkladně odstopkovat. Nebudu vám samozřejmě lhát, že to jde stoprocentně. Taky nemám neomezeně času a trpělivosti na to, abych obírala každou jednotlivou kuličku zvlášť. Počet stopek se ale snažte co nejvíc eliminovat, protože obsahují tříslovinu, která vám co se týká chuti rozhodně dobrou službu neudělá. Dobře vám to půjde buď přímo prsty, nebo vidličkou.
Káva přidaná do likéru prý podporuje léčivé účinky bezinek. Ať už je to pravda nebo ne, určitě do něj patří, protože mu dodá správnou zemitou chuť.
Na zpracování bezinek si pořiďte rukavice (nejlépe tenké latexové). Z kuchyně odstraňte VŠECHNO, co si nechcete zničit. Takže vytáhněte staré chňapky, staré utěrky, schovejte všechny látkové dekorace a na sebe si vezměte oblečení, kterého vám nebude líto, až ho nebudete moct vyprat (kdo má ve zpracovávacím bezinkovém dosahu bílé zdi, zakryjte si je). Tento bod doporučuji dodržet extra důsledně. Můžu vám garantovat, že v případě bezinek fungují Murphyho zákony obzvlášť neomylně.
Ti z vás, kteří milujete léto, se do bezinkáče možná radši nepouštějte. Vánoční koření v kombinaci s letošním srpnovým počasím by vám mohlo přinést špatnou náladu (protože do jara daleko). Já mám každopádně zimu ráda a čím je hnusněji, chladněji, větrněji a deštivěji, tím lepší náladu mívám. A proto si u bezinkového likéru vesele hvízdám a těším se na podzim. Nemáte-li někdo zrovna chuť se do výroby bezinkáče pouštět, stačí se během několika málo příštích měsíců zastavit v Jeskyni na ochutnávku (a případně kus dobrého žvance). Možná bych si ale být vámi trochu pospíšila, protože bezinkový likér se mezi vámi za uplynulý rok stal poměrně populárním. :-)
Letos jsem si výrobu likéru chtěla ulehčit a tak jsem povařené bezinky rozmixovala tyčovým mixérem v domnění, že se budou lépe pasírovat. Lépe to šlo, což o to. Do likéru se ale dostaly drobounké kousíčky slupek, které prošly i hustým sítem. Zase je tam ale podstatně více dužiny než vloni, takže se dá předpokládat, že bude likér zdravější. :-) Mně drobné kousky nevadí, jen předem upozorňuji, že kdo to rád jemnější, ať radši poctivě pasíruje přes utěrku. Můj likér je každopádně letos o něco rustikálnější, ovšem o to vynikajícnější.
Bezinky sbírejte jenom tak akorát zralé a pokud možno někde, kde nejezdí moc aut a kde je tak nějak vůbec menší míra možného znečištění a před použitím (ještě na stopkách) je důkladně properte studenou vodou. S prachem odejdou i nežádoucí hmyzáci. Nezapomeňte je také důkladně odstopkovat. Nebudu vám samozřejmě lhát, že to jde stoprocentně. Taky nemám neomezeně času a trpělivosti na to, abych obírala každou jednotlivou kuličku zvlášť. Počet stopek se ale snažte co nejvíc eliminovat, protože obsahují tříslovinu, která vám co se týká chuti rozhodně dobrou službu neudělá. Dobře vám to půjde buď přímo prsty, nebo vidličkou.
Káva přidaná do likéru prý podporuje léčivé účinky bezinek. Ať už je to pravda nebo ne, určitě do něj patří, protože mu dodá správnou zemitou chuť.
Na zpracování bezinek si pořiďte rukavice (nejlépe tenké latexové). Z kuchyně odstraňte VŠECHNO, co si nechcete zničit. Takže vytáhněte staré chňapky, staré utěrky, schovejte všechny látkové dekorace a na sebe si vezměte oblečení, kterého vám nebude líto, až ho nebudete moct vyprat (kdo má ve zpracovávacím bezinkovém dosahu bílé zdi, zakryjte si je). Tento bod doporučuji dodržet extra důsledně. Můžu vám garantovat, že v případě bezinek fungují Murphyho zákony obzvlášť neomylně.
Ti z vás, kteří milujete léto, se do bezinkáče možná radši nepouštějte. Vánoční koření v kombinaci s letošním srpnovým počasím by vám mohlo přinést špatnou náladu (protože do jara daleko). Já mám každopádně zimu ráda a čím je hnusněji, chladněji, větrněji a deštivěji, tím lepší náladu mívám. A proto si u bezinkového likéru vesele hvízdám a těším se na podzim. Nemáte-li někdo zrovna chuť se do výroby bezinkáče pouštět, stačí se během několika málo příštích měsíců zastavit v Jeskyni na ochutnávku (a případně kus dobrého žvance). Možná bych si ale být vámi trochu pospíšila, protože bezinkový likér se mezi vámi za uplynulý rok stal poměrně populárním. :-)
Letos jsem si výrobu likéru chtěla ulehčit a tak jsem povařené bezinky rozmixovala tyčovým mixérem v domnění, že se budou lépe pasírovat. Lépe to šlo, což o to. Do likéru se ale dostaly drobounké kousíčky slupek, které prošly i hustým sítem. Zase je tam ale podstatně více dužiny než vloni, takže se dá předpokládat, že bude likér zdravější. :-) Mně drobné kousky nevadí, jen předem upozorňuji, že kdo to rád jemnější, ať radši poctivě pasíruje přes utěrku. Můj likér je každopádně letos o něco rustikálnější, ovšem o to vynikajícnější.
Suroviny:
2,5 litru zralých bezinek (obraných kuliček)
1 kg cukru
půl litru hodně silné zrnkové kávy / 2 vrchovaté lžíce instantní kávy
2 čajové lžičky kyseliny citronové
hřebíček, badyán, skořice podle chuti (záleží na vás, já vzhledem k těm propasírovaným šlupičkám tentokrát použila všechno mleté)
litr vodky nebo rumu, případně kombinaci
Postup:
Bezinky opereme, otrháme ze stopek a dáme do hrnce. Zalijeme vodou tak, aby byly ponořené. Přidáme kyselinu citronovou, koření a 10 minut povaříme. Přecedíme přes čisté plátno (např. starou utěrku) a důkladně vymačkáme, aby nepřišla nazmar ani kapka. Do šťávy přidáme cukr, kávu a znovu přivedeme k varu. Vaříme za občasného míchání na mírném ohni tak dlouho, dokud se cukr nerozpustí. Necháme zcela vychladnout (přiklopené, aby se do šťávy nedostala nečistota) a teprve potom vmícháme alkohol. Sléváme do sterilních lahví a uchováváme v chladu a temnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat