JABLEČNÉ ŘEZY

Letní jablka jsem vždycky měla ráda. Dneska v noci jsem nemohla spát a jak jsem se byla projít a napít, z kuchyně to vonělo trochu nakysle a já si vzpomněla, odkud tu vůni znám. Jezdívaly jsme jako děti na prázdniny k dědovi do Polabí. Na zahradě měl takový malý altánek a nad tím altánem stála křivá jabloň plná letňáčů. Přezrálá a nahnilá jablka padala ze stromu a vždycky to tak žuchlo, že zároveň s tím žuchnutím bylo slyšet, jak nervózně přešlápli koně, co se pásli hned za plotem a někdy i zadupali králíci v králíkárně. Když měli ti koně štěstí, jablíčko spadlo za plot k nim. Pak ho chroupali a od pysků jim odletovala šťáva z těch jablek a úplně bylo slyšet, jak jsou dobrá. Za altánem jsme mívali postavený stan a v noci nám to na něj žuchalo. Když člověk takhle čerstvě spadlé jablko sebral, bylo horké od slunce, pod prsty se lehko promáčklo a v puse se úplně rozpadalo. Všude kolem byla spousta vos, takže člověk nemohl kolem stromu chodit bos. A všude cvrkali cvrčci jako o život a tráva tam měla takové tvrdé stvoly a sluníčko hřálo a za plotem bylo občas slyšet křupání kamínků, to když někdo procházel kolem. A vonělo to tam zralým obilím, suchou trávou a taky přesně tak nakysle, jako teď u nás v kuchyni. 

Lepší letňáky než od dědy ze zahrady neznám. Letos jsme jich tam pár nasbírali a tak teď řeším, co s nimi. Nejradši bych, aby nám v té kuchyni vydržely a voněly celý rok, ale jak všichni víme, letňáky se rychle kazí, takže bych si měla pospíšit.

Recept na jablečné řezy mám od mámy a zatím jsem se ho pokaždé držela (vlastně až na máslo, v tom původním byla Hera). Tentokrát jsem ale zjistila, že mám doma hromadu skořicového cukru, který jsem nakoupila bůhví kdy bůhví za jakým účelem. Až potom, co celé dva sáčky putovaly do náplně, jsem si uvědomila, že jsem z původních jablečných řezů udělala štrúdl řezy s pudinkem. :-) No ale co, dobré je to i tak. Pokud vy ale hledáte obměnu za klasický štrúdl (a tyhle řezy jsou rozhodně moc dobrá obměna), skořice se zdržte.

Jablka jsem tentokrát neloupala. Přišlo mi škoda vyhodit to, co je na jablku nejlepší, obzvlášť když bych si měla užít toho, že jednou zase konzumujeme něco, co není chemicky ošetřené. A taky mi přišlo, že letní jablka jsou trochu taková nehutná, oloupu slupku a do žaludku přijde jen sladká slina. Dobře jsem udělala. Slupky v buchtě vůbec nejsou cítit.

Suroviny:

Těsto:

400 g hladké mouky

prášek do pečiva

7 lžic mléka

1 vejce

celé máslo

Náplň:

1 kg jablek

2 vanilkové pudinky

vanilkový cukr

cukr krystal podle chuti

Postup:

Suroviny na těsto dáme do mísy a rukou vypracujeme hladké, kompaktní těsto. Necháme ho odležet a připravíme si náplň.













Jablka vykrájíme (případně oloupeme) a nastrouháme na jemno. Přidáme neuvařený pudinkový prášek, vanilkový cukr a dosladíme dle chuti. Důkladně promícháme. 

Těsto rozdělíme na dvě části. Jednu z nich rovnoměrně rozválíme nebo natlačíme na dno plechu. Na těsto rozhrneme jablečnou náplň. 

Ze druhé části těsta rozválíme placku o velikosti plechu a celou buchtu jí zakryjeme. Placku válíme na pečícím papíru a na plech ji pouze překlopíme, aby se při přesunu nepotrhala.

Buchtu pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů přibližně půl hodiny, nebo dokud okraje jablek a těsto nezezlátnou.

HOVĚZÍ BURGER

A to jen tak pro představu, jak se v Jeskyni slaví narozeniny. Hovězí mega burger s extra 360 g porcí masa, slaniny ... Vlastně s extra porcí všeho. Když jsem ho stavěla, lilo ze mě napětím jako z konve. Myslím, že než jsem ho spíchla špejlí, nezhroutil se jen zázrakem. 

Houska, dresink (majonéza, francouzská hořčice, worchester, kapka octa, pepř, česnek), salát, maso (pepř, sůl, česnek), čedar, slanina, volské oko, maso, čedar, dresink, slanina, rajče, cibule, dresink, houska. Rostl až do nebe, že ani tlamička na něj nešla otevřít. :-) Můj Muž ho tedy zdolal statečně. Já zvládla tak zhruba polovinu všeho a i tak toho bylo dost.

Housky jsem pekla podle KOKO (celý odkaz ZDE), jen té mouky jsem dala přece jen o dost víc, protože těsto vyšlo ve výsledku mnohem řidší (kdyby tam bylo víc vajec, hádala bych, že je to jejich velikostí, ale takhle vážně nevím). Hranolky opět podle KOKO (recept ZDE), jen nesmažené, ale pečené v troubě (na pátou pánev už jsem prostě neměla plotýnku a beztoho byly lepší).

No, a to je vlastně všechno. :-) Dort byl taky, ale o tom až někdy příště.
Tak, všechno nejlepší!

VAŘENÝ KVĚTÁK SE STROUHANKOU

Od našich ze zahrádky jsme si tuhle přivezli i krásný, mladý, sladký květák. Rovnou jsem zavrhla možnost tuhle křupavou dobrotu jen tak obalit a když jsem přemýšlela, co s ním, abychom si ho co nejvíc užili, dostalo se mi máminy rady, že prostě jen posypat smaženou strouhankou a přelít máslem. Byla to rada zlatá stejně jako ta strouhanka a postarala se nám o výbornou večeři. Škoda jen, že se mně ho nepovedlo lepší vyfotit. Na té naší nové Jeskyni je báječné skoro všechno. Co není je ale světlo. Nemůžu mít prostě všechno. :-) Malou naději vidím v nedaleké budoucnosti, kdy se to pokusíme nějak vyřešit. Zatím prostě jen válčím a učím se to. Ale je to bída. No, tak tentokrát pro vás nemám nic moc na koukání. Zato když vyzkoušíte tenhle recept, pěkně se vám to vynahradí, to můžu zaručit!

Suroviny:


květák
máslo
strouhanka
sůl, drcený kmín
brambory (nejlepší nové)

Postup:

Oloupeme brambory, nakrájíme, osolíme je a okmínujeme a vaříme do měkka. Květák rozebereme na růžičky a vložíme do vroucí osolené vody. Mladému bude stačit přibližně pět minut, zkrátka ho uvařit jen tak na zkus. Ostatní vařit do změknutí. Mezitím si v rendlíku rozpálíme dvě lžíce másla a přidáme 6 lžic strouhanky, kterou pak opékáme dozlatova. V dalším rendlíku rozpustíme něco másla na omaštění. Uvařený a slitý květák společně s brambory přelijeme na talíři máslem a už jen samotný květák posypeme podle chuti opraženou strouhankou.

OVOCNÁ BUCHTA S TVAROHEM

Moje nová trouba je prostě skvělá, úžasná a dokonalá a ještě pořád mě fascinuje to, že peče úplně sama. Prostě jen něco dám dovnitř a počkám na výsledek. Nemusím troubu otevírat a přisvěcovat si baterkou. Nemusím otáčet plech, ani ho naklánět, podkládat, přikrývat. Troubu nemusím větrat ani zapařovat. Ani mi nezpůsobuje úžeh a z kuchyně nedělá saunu. A můžu se spolehnout, že když nastavím teplotu, zůstane uvnitř stejná i za čtyři hodiny (to jsem si ověřila, když jí zapomněla vypnout - pečení totiž nesignalizovalo staré známé syčení plynu). Jen si tak tiše cvaká a možná i trochu přede a na konci na mě úplně samozřejmě vyplivne dokonalý produkt. :-) Tak peču už čtrnáct dní jako divá, buchty, brambory, kuře a já nevím co všechno ještě a dost si to užívám. 

Teď poslední dobou mám nějak ráda tvaroh, takže ho cpu do všeho, do čeho se nacpat dá. A tak se tuhle stalo, že se nějak ocitl i v bublanině, která se teď ovšem už nedá nazývat bublaninou, takže jsem ji filištínsky přejmenovala na ovocnou buchtu s tvarohem. :-) A byla hodně ovocná. Od rodičů jsme si přivezli čerstvý rybíz, jostu a třešně a společně s mraženými jahodami, ostružinami, malinami a koupenými broskvemi a meruňkami to všechno dohromady udělalo takovou dobrotu! No takovou, že jsem ji jako právě osvědčenou upekla ještě o dva dny později muži do práce, protože měl narozeniny. K tomu jsem přidala ještě kefírovou buchtu (recept brzy opráším) a pro nesladkožrouty i kapsičky ze tří (!) balení listového těsta (kysané zelí, slanina a parmazán a balkánský sýr, kopr a rajčata plus všemožné koření, ale to si teď už vážně nevybavím). Aby se trochu vytáhl (a já si udělala oko :-)). Dost sobecky jsem ovšem doufala, že jsem toho upekla přece jen moc a kousek kefírové buchty se mi vrátí zpátky (byl pátek, víme, v pátek se nosí domů všechno co zbude), ale vrátily se než dva kousky buchty ovocné, kterou vzápětí dojedla návštěva, takže jsem utřela nos. :-) Ale možná že je to dobře, kefírová buchta je tak báječná záležitost, že stojí za to si ji zopakovat.

A teď se pojďte mrknout na tu barevnou nádheru!

Suroviny:

Těsto:
2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek cukru krupice
prášek do pečiva
vanilkový cukr
1 hrnek mléka
půl hrnku oleje
1- 3 vejce (podle velikosti hrnku)
po půl lžičce mleté kurkumy (pro barvu a protože je zdravá), kardamomu a anýzu, lžička mleté citronové kůry

Náplň:
500 g měkkého tvarohu (2 vaničky)
2 žloutky
vanilkový cukr
moučkový cukr
ovoce podle chuti a možností

Postup:

Všechny suroviny na těsto dáme do mísy a důkladně promícháme. Těsto vylijeme na vymazaný a hrubou moukou vysypaný plech. Tvaroh promícháme se žloutky a vanilkovým cukrem a podle chuti dosladíme. Poté ho pomalu vléváme na těsto - měl by se zapustit dovnitř. Pokud ne, nic se neděje, trochu mu pomůžeme třeba vařečkou. Navrch vyskládáme ovoce podle chuti. Pečeme v předehřáté troubě na 200 stupňů tak dlouho, dokud okraje těsta nezezlátnou a zevnitř nevyjde čistá špejle (pícháme do částí, kde vystupuje těsto, jinak bychom mohli syrové těsto zaměnit s tvarohem - nejlépe někde uprostřed plechu). Krájíme po vystydnutí, aby se buchta nesrazila.

VEPŘOVÉ NA MEDU A HOŘČICI, BULGUR

Jestli máte jednou za čas chuť na něco trochu netradičního, příležitost uvařit si tenhle recept je tu. Je jednoduchý a určitě vám přinese vítanou změnu. A jestli zrovna neholdujete sladkoslaným chutím (ostatně i já to tak mám, jenže tahle kombinace je prostě tak nějak dobrá), určitě vyzkoušejte alespoň bulgur. Já si ho zamilovala. Seženete ho třeba v síti prodejen dm drogerie.
A u vaření čehokoliv, v čem se počítá s hořčicí, je zároveň příležitost pro výrobu hořčice domácí. :-) Jak na ní se můžete podívat ZDE.

Suroviny:

300 g vepřové krkovice

2 cibule

2 lžíce medu

2 lžíce plnotučné hořčice
1 lžíce francouzské hořčice
(podle chuti několik plátků slaniny)

pepř, sůl

Postup: 

Cibuli nakrájíme nadrobno a osmažíme ji na oleji dozlatova. Maso nakrájíme na kostky, osolíme ho, důkladně opepříme, přihodíme k cibuli a restujeme zprudka tak dlouho, dokud se nezatáhne (v tuto chvíli také přidáváme slaninu, pokud ji máme). Pak stáhneme oheň, podlijeme maso 2 dcl vody a dusíme pod pokličkou doměkka. Když je maso hotové, přidáme do šťávy výpeku med a hořčici, promícháme a vaříme na mírném ohni tak dlouho, dokud se šťáva nezredukuje na požadovanou hustotu.

Podáváme s libovolnou přílohou, v tomto případě s bulgurem.

DUŠENÉ VEPŘOVÉ S MRKVÍ A NOVÝM BRAMBOREM

aneb taková moje varianta na VEPŘOVÉ V MRKVI, ze kterého jsem nebyla dvakrát nadšená. Nestála jsem totiž o polorozvařenou mrkev, ve které plave utopené maso a všechno to má dohromady takovou nějakou stejnou chuť. Měla jsem zrovna v lednici pěknou mladou mrkvičku a kus výborné krkovice. K mrkvi jsem přihodila ještě kousek celeru (protože ho máme rádi) a podusila jsem zeleninu a maso hezky pěkně zvlášť. Po dlouhé době jsme také narazili na výbornou, doopravdy vyuzenou (ne přesolenou a slisovanou) slaninu, kterou jsem si tím pádem nemohla odpustit a která masu dodala výbornou kouřovou chuť. A s pečeným novým bramborem z toho byla náramně dobrá záležitost, kterou jsme si vážně užili. :-) 

Tohle je recept pro všechny, kteří neradi dušenou mrkev (protože tahle vás přesvědčí). Jen mrkev neduste na oleji, máslo si přímo žádá a stačí ho jen kousek!

Suroviny:

půl kg mrkve
polovina menšího celeru
lžíce másla
pepř, sůl

půl kg vepřové krkovice
100 g slaniny
2 střední cibule
lupen sádla
pepř, sůl, mletý kmín

Postup:

Zeleninu očistíme. Mrkev nakrájíme na kolečka, celer na zhruba stejně silné hranolky tak, aby se dusil rovnoměrně s mrkví. Obojí vhodíme na rozpálené máslo a opékáme tak dlouho, dokud zelenina nepustí vodu. Osolíme, lehce opepříme, přiklopíme a na velmi mírném ohni dusíme tak dlouho, dokud není mrkev měkká (ideálně jen tak na skus). Není třeba podlévat, pokud zeleninu dusíme na dostatečně mírném plameni, pustí si vody tak akorát.

Cibuli nakrájíme nadrobno a na sádle ji osmažíme dozlatova. Přidáme slaninu na proužky a na kostky nakrájené maso, které zprudka opečeme, aby se zatáhlo. Přisypeme kmín a necháme ho krátce rozvonět. Pak maso osolíme, opepříme, podlijeme trochou vody a přiklopené dusíme do měkka.

Brambory důkladně omyjeme, rozkrojíme na poloviny a vložíme do pekáčku lehce vymazaného olejem. Opepříme je, osolíme, posypeme drceným kmínem a pečeme v troubě na 200 stupňů přibližně hodinu (záleží na velikosti brambor). 

Podáváme všechno dohromady na jednom talíři. :-)

POLÉVKA Z OVESNÝCH VLOČEK

Divím se, že jsem recept na tuhle polévku ještě nesdílela, protože ji vařím poměrně často a ráda. A to hlavně když jsem sama doma a uznám, že už by to doopravdy chtělo něco teplého. Je totiž rychlá, nenáročná na suroviny (a tudíž levná) a hlavně doopravdy sytá (a ještě zdravá k tomu :-)). A nečekaně velmi dobrá! Kdo máte obecně rádi ovesné vločky, určitě ji oceníte. Základem je zelenina v poměru alespoň půl na půl s vločkami. Já tentokrát použila zamraženou domácí směs, ve které bylo všechno možné od ředkviček přes brokolici a květák až po mrkev a celerovou nať, ale stejně tak dobrou službu udělá i obyčejná trojkombinace mrkev / celer / petržel. Také jsem výjimečně použila špaldové vločky místo ovesných (ovesné zkrátka došly). Důležité je použít máslo, jen na něm se totiž zelenina a vločky rozvoní přesně tak, aby měla polévka tu správnou chuť. Zapomeňte na vývar (zapomeňte i na masox, to obecně), tahle polévka je výborná i z vody. 

Dobrou chuť!

Suroviny:

libovolná zelenina podle chuti
ovesné vločky
stroužek česneku
silnější plát másla
pepř, sůl, mletý kmín







Postup:

Zeleninu nastrouháme nebo nakrájíme na menší kostičky a dozlatova ji osmažíme v hrnci na rozpáleném másle. Přihodíme drcené nebo celé ovesné vločky (z drcených vloček bude polévka o něco kašovitější), prolisovaný česnek a kmín a rovněž krátce osmažíme, aby se všechno pěkně rozvonělo. Zalijeme vodou, osolíme, opepříme a na mírném ohni vaříme přibližně půl hodiny. 

KUŘE À LA KACHNA

Suroviny:

2 kuřecí stehna
sáček kysaného zelí (nebo ještě lépe domácího nakládaného)
dvě lžíce sádla (já použila přímo kachní)
pepř, sůl, mletý kmín

Postup:

Na dno pekáčku rozložíme kysané zelí a sádlo. Kuřecí stehna opláchneme, osušíme, z obou stran opepříme a důkladně osolíme. Vložíme je do pekáčku na zelí, podle chuti posypeme mletým kmínem - záleží i na tom, jaké máme zelí, poctivé domácí bývá okmínované důkladněji. Použít můžeme samozřejmě i kmín celý nebo drcený, opět záleží na chuti. Máme-li zelí kupované, podlijeme kuře jeho lákem, v opačném případě přidáme trochu vody. Kuře pečeme přiklopené v troubě na střední teplotu přibližně hodinu, pak víko odklopíme a dopečeme cca 10 minut do křupava. Průběžně podléváme. Podáváme s houskovým knedlíkem.

JAHODOVÝ KOKTEJL

- když je ještě pořád ta jahodová sezóna.

Základní recept je ještě menší složitost než jahodová zmrzlina - jahody zkrátka jen namixujete a podle chuti přidáte mléko a cukr. A protože je to tak jednoduché, zase jen to spíš jen takový článek na kouknutí. :-) Tak koukejte!