Od dětství mám hodně ráda rajskou a teprve nedávno jsem pochopila, že se mi nikdy nepodaří udělat ji tak, jako máma (protože ta je prostě nejlepší, bez diskuzí). Asi to tak je, že dva lidi nikdy neudělají stejné jídlo, i kdyby použili stejné suroviny a šli na to stejným postupem. Řekla jsem si proto, že se s tím smířím a půjdu vlastní (úplně jinou) cestou. A tak zase jednou přišla řada na babiččinu kuchařku z roku 1968. Můj muž nerad maso přímo z omáčky, a protože mně je to vlastně úplně jedno, byl recept, který jsem našla ideální, protože s masem v postupu nepočítal. Zato počítal s mrkví a slaninou, což mě překvapilo. I tak jsem se rozhodla to vyzkoušet. A bylo to dobré rozhodnutí. Prý jsme lepší rajskou ještě nejedli (já mám sice vzadu v hlavě pořád zasunutou tu máminu, ale chvále se bránit nebudu).
Nejhorší pro mě vždycky je přechroustat a přepočítat všechny ty šestnáctinky a dekagramy. Matematika odjakživa nebyla mojí silnou stránkou. Abych byla přesnější, byla mojí velmi, velmi slabou stránkou. Ještě mám v živé paměti, jak jsem se ve škole rosila nad obyčejnými jednoduchými převody a koule lítaly jedna za druhou. Dneska už jsem nenáviděnou matematiku ze života vypustila skoro úplně, ale radu poradu přece jen občas potřebuji. Tímto bych tedy chtěla poděkovat všem mým kamarádům, kteří jsou na drátě vždycky, když potřebuji nějaký převod zrealizovat. :-)
Tady jsou tedy přepočítané suroviny:
600 ml vývaru
750 g rajčat / 100 g rajského protlaku
20 g másla
20 g slaniny
30 g mrkve, 20 g cibule
rovná lžička mletého bílého pepře, sůl, dvě lžičky sušeného tymiánu, 3 bobkové listy (nemám ponětí, jak vypadá kousek bobkového listu), 1 menší stroužek česneku
1 - 2 lžíce cukru
20 ml červeného vína (1/16 jsem už nepočítala, takže odhadem tolik, kolik jsem ho použila já)
(strouhaný perník nebo skořice, mouka, smetana, citronová šťáva)
Místo rajčat jsem se rozhodla pro rajský protlak - na tom se asi všichni shodneme, že nemáme-li domácí rajčata, výtěžnost z gumových kupovaných je mizivá. Oproti receptu jsem ho ale použila 210 g (tři malé plechovky). Původních 100 g se mi rovnou zdálo málo a nakonec jsem přihodila ještě třetí balení (když už rajská, tak pořádně). Slaninu jsem do základu sice dala, ale nejsem si jistá, zda se podle receptu mělo jednat o slaninu tak jak ji chápeme dneska my. Dřív se totiž slanina říkalo klasickému špeku. Zdá se mi, že pro účely použití v omáčce se špek i víc hodí. Takže pro příště. 30 g mrkve vychází zhruba tak na polovinu jedné střední mrkvičky, já ji nakrájela rovnou celou a cibuli jsem dala také jednu celou střední. Do omáček a dětských jídel používám většinou bílý mletý pepř, protože je jemnější. Citronovou šťávu jsem úplně vynechala, zdálo se mi, že není potřeba. Nepoužila jsem ani mouku s tím, že v případě potřeby potom sáhnu po už hotové jíšce, kterou mám v zásobě v lednici. Co se soli a cukru týká, záleží na individuální chuti každého z nás, takže solte a cukrujte podle vlastního uvážení, dokud nebudete spokojeni. Červené víno jsem měla načaté v lednici, takže jsem ho rozhodně popřípadě použila. :-) Tolik k surovinám v receptu. Já jsem navíc do omáčky přidala cca 50 ml smetany, která v lednici čekala na upotřebení a postrouhala perník, i když by býval ani nebyl díky použité mrkvi třeba. Ale když už jsem se s ním pekla speciálně kvůli rajské, nechtěla jsem se o něj připravit. :-) Podívat se jak na něj můžete
TADY.
Postup:
V hrnci rozpustíme máslo a přihodíme slaninu. Když se trochu vypeče, přidáme nakrájenou nebo nastrouhanou mrkev, nadrobno nakrájenou cibuli, bobkový list a tymián a orestujeme pěkně do hněda. Pak přidáme rajský protlak, pepř a česnek, přilijeme vývar a vaříme na mírném ohni cca půl hodiny. Po této době základ propasírujeme přes síto, znovu přivedeme k varu, přidáme víno, dochutíme solí a cukrem a také zahustíme perníkem, chceme-li ho použít (místo perníku lze na ovonění přisypat špetku mleté skořice), případně naředíme vývarem nebo smetanou na požadovanou hustotu.
Krátce provaříme a můžeme podávat třeba s masovými koulemi nebo pečeným hovězím masem a
houskovým knedlíkem.