OŘECHOVÉ KAPSY Z LISTOVÉHO TĚSTA

Suroviny:

1 balení listového těsta

po malém hrnku lískových ořechů, vlašských ořechů a mandlí (přidávám také hrnek slunečnicových semínek)

50 g másla

2 lžíce vanilkového cukru (jak na domácí se můžete podívat TADY)

2 panáky rumu

2 žloutky

Postup:

Ořechy a mandle rozmixujeme stolním mixérem nadrobno a směs opražíme na rozpáleném másle. Necháme ji vychladnout a pak přidáme vanilkový cukr, rum a oba žloutky. Důkladně promícháme. 

Listové těsto rozválíme na tenký plát, který si rozdělíme na obdélníky. Jednu polovinu obdélníku ozdobně nařežeme a na protilehlou stranu pokládáme náplň. Nařezanou polovinu poté přehneme přes náplň, srovnáme okraje a pomocí vidličky je po celém obvodu zamáčkneme k sobě.

Kapsy potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v troubě při střední teplotě tak dlouho, dokud těsto nezezlátne.

ZASTŘENÉ VEJCE

Vejce používáme co nejčerstvější, jedině čerstvá vejce mají pevný bílek. Rozklepeme ho do misky s octem tam, aby bylo ponořené - ocet bílek zatáhne. V širokém hrnci přivedeme k varu osolenou vodu, ve které mícháním v jednom směru utvoříme vír - ten by neměl být příliš prudký, aby se vejce ve vodě nerozpadlo. Dovnitř víru vlijeme opatrně vejce i s octem. Bílek by se měl sám zaobalit kolem žloutku. Vaříme minutu až dvě tak, aby žloutek zůstal tekutý. Poté dáme vejce zchladit do studené vody, aby se zastavil var a žloutek neztuhl. Před podáváním stačí vodu i s vejci trochu prohřát, nebo vejce na krátkou chvíli vložit do teplé omáčky.

BROKOLICOVÁ KRÉMOVÁ POLÉVKA

Suroviny:

1 malá brokolice
1 velká cibule
2 lžíce másla
100 ml smetany
stroužek česneku
(vývar)
pepř, sůl, špetka muškátového oříšku

Postup:

Nadrobno nakrájenou cibuli a česnek osmažíme v hrnci na rozpáleném másle. Zalijeme ji vodou nebo vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Brokolici rozebereme na růžičky a měkčí část košťálu pokrájíme na menší kousky. Přidáme k vývaru a vaříme cca 15 minut. Poté odstavíme a rozmixujeme tyčovým mixérem na jemno. Přilijeme smetanu, osolíme, opepříme a přidáme muškátový oříšek. Krátce provaříme, aby se spojily chutě. Podáváme s kopečkem zakysané smetany a s krutony z pečiva.

ZELENÉ FAZOLKY NA SMETANĚ

Suroviny:

čerstvé fazolky (tak akorát na dvě porce, množství si odměřte sami)

1 velká cibule

2 lžíce másla

hladká mouka

1 lžíce octa

200 ml smetany

200 ml mléka

pepř, sůl, 3 bobkové listy, 5 kuliček nového koření, 1 malý stroužek česneku

Postup:

Na pánvi na rozpáleném másle zesklovatíme cibuli (neměla by jít dohněda, aby neztmavila omáčku) a přidáme prolisovaný česnek. Zaprášíme moukou a umícháme světlou jíšku, kterou zalijeme mlékem a smetanou. Přidáme bobkový list, nové koření, ocet, opepříme a osolíme. Společně necháme na nízkém ohni provařit, dokud se tekutina nezredukuje na požadované množství. Pak vyndáme bobkový list a nové koření a omáčku tyčovým mixérem rozmixujeme dohladka. Podle potřeby dochutíme solí, octem nebo cukrem.

Z fazolek okrájíme tvrdé konce, pokrájíme je na menší kousky a vaříme ve vroucí vodě nebo na páře cca 10 minut (do měkka). Poté je slijeme a ihned propláchneme ledovou vodou, aby nezešedly. Před podáváním je přidáme do hotové omáčky a krátce prohřejeme. Podáváme s vařeným bramborem.

OVESNÉ SUŠENKY

První myšlenku na ovesné sušenky jsem měla asi před měsícem, kdy jsem se pokoušela přijít na to, jakou potravinu bych tak byla schopná pravidelněji snídat. Potřebovala jsem něco, co zavřu do krabičky a budu to moct skladovat déle než pár dní a taky něco, co se při větším množství moc neprodraží. Zároveň něco, co mi nesežere nežádoucí množství času a budu to moct připravovat pravidelně a co si budu moct vzít do ruky po cestě na raní tramvaj. Doma už skladujeme domácí müsli tyčinky, kterým jsem ale zrovna dvakrát na chuť nepřišla (na recept se můžete podívat TADY:

Z nějakého důvodu totiž nemusím med, jeho sladkost mi tak nějak divně padá na jazyk. Většinou ho beru na milost jen když jsem nemocná, a nebo pokud je ho v receptech zanedbatelné množství. A právě med používám do tyčinek jako jedno z pojidel. Ostatním strávníkům ovšem med vyhovuje, takže se od postupu nechci odklánět. Ve skříni máme vždycky k dispozici i domácí müsli (a zase můžete mrknout na recept, TADY. To zase dočasně nepřichází v úvahu na moje zuby v rekonstrukci. Konzumace mi trvá nepřiměřeně dlouho a musím na ní vynaložit obrovskou porci námahy. :-) Ovesných vloček jsem se ale chtěla držet a nic jiného než sušenky už mě nenapadlo. Takže tady je recept na ovesné sušenkoplacky, jak jsem je vyzkoušela já:

Suroviny:

drcené ovesné vločky (cca 1 balení, tedy 400 g)

směs sušeného ovoce a ořechů podle chuti

50 g másla

200 ml smetany

200 ml mléka

100 g třtinového cukru (množství si upravte dle uvážení, případně použijte med nebo sladký sirup)

1 lžíce vanilkového cukru (jak si vyrobit domácí najdete TADY)

Postup:

Vločky opražíme na rozpálené teflonové pánvi s rozpuštěným máslem. Když se rozvoní a lehce zhnědnou, přendáme je do mísy a necháme vychladnout. V pánvi svaříme smetanu, mléko a oba cukry, dokud se úplně nerozpustí. Výslednou tekutinu necháme vychladnout stejně jako opražené vločky. Sušené ovoce a ořechy pomeleme na jemno, aby společně s vločkami tvořily kompaktní hmotu. V jiné míse smícháme tekutou složku s ovocem s ořechy a teprve potom přidáváme vločky. Měli bychom vytvořit poměrně hustou směs, ze které budeme moci lžicí udloubávat hrudky a tvarovat z nich sušenky, takže množství vloček uvedených v surovinách nemusí odpovídat. Proto je třeba přisypávat je postupně, dokud nebude mít směs požadovanou hustotu. Tu necháme při pokojové teplotě odpočívat alespoň hodinu, aby se tekutina pořádně nasákla do vloček. Teprve potom tvarujeme na plech vyložený pečícím papírem placičky (já je dělala vyšší, aby hmota uvnitř zůstala měkká a příliš se nevypekla), které zdobíme celými ořechy nebo mandlemi. Pečeme v troubě při nízké teplotě, dokud placičky po okrajích nezhnědnou. Hotové sušenky necháme na plechu úplně vychladnout, půjdou pak dobře sloupnout.

CANDÁT NA KMÍNU

Než se pustíte do přípravy jakýchkoliv ryb, a obzvlášť máte-li je z domácích zdrojů a dostanou se k vám tedy celé, je třeba naučit se ryby PORCOVAT. Jako užitečné doporučuji navštívit třeba tento odkaz:

http://www.jdemenaryby.cz/porcovani-kapra

Dozvíte se tam, jak nejlépe a nejrychleji naporcovat kapra. Tento postup můžete samozřejmě aplikovat na kteroukoli rybu. Kdo je náročnější, na internetu se dá najít i návod přímo na porcování candáta. Ráda bych vám poradila sama, ale zpracování ryb je oblast, ve které ještě stále válčím (a pravděpodobně ještě dlouho budu). Sama se řídím návodem a snažím se kousek po kousku zlepšovat. Jediné, co můžu doporučit je, abyste si připravili opravdu kvalitní a ostrý nůž, nejlépe určený přímo na zpracování ryb. Parádu ale při troše šikovnosti uděláte samozřejmě i s obyčejným a dobře nabroušeným kuchyňským vykuchákem. Dalším tipem je při porcování používat utěrku - ryba tolik neklouže a v začátcích vám látka možná i ušetří pár zranění. Třetím užitečným tipem je odstranit kočku. Nemyslím zlikvidovat ji fyzicky, ale pokud u vás nějaká šelma bydlí, po čas zpracování ryby ji prostě někam zavřete. Ušetříte si tím velkou spoustu nervů, obzvlášť pokud je vaše kočka tak velká, že s přehledem dosáhne ze země na kuchyňskou linku a její tlapky se tak ocitají přímo pod vaším nožem. 

Také si můžete koupit už hotové candátí filety, což je varianta nejsnadnější, i když o něco dražší. Ovšem v případě, že se nechystáte ryby konzumovat častěji než jednou za půl roku, se pravděpodobně vyplatí. Tak jako tak, candát na kmínu je jednou z nejjednodušších a velmi chutných úprav rybího masa (jeho příprava vyjma porcování vám nezabere o moc víc času než uvaření brambor). Jak na to?

Suroviny:

2 - 4 porce candáta (podle počtu strávníků)

hladká mouka

silnější plát másla

tři lžíce oleje

pepř, sůl, drcený kmín

Postup:

Candáta osušíme kuchyňskými utěrkami, osolíme, lehce opepříme a posypeme kmínem. Pak ho obalíme v hladké mouce a ihned vkládáme do pánve s rozpáleným máslem, do kterého přidáme olej (máslo se v kombinaci s olejem nepřepálí). Máslo je v receptu důležité, dodává rybě chuť, takže ho nešiďte! Rybu opékáme nejprve kůží dolů (v některých receptech se doporučuje kůži několikrát lehce naříznout, aby se filet při smažení nezkroutil, ale já s tím třeba problém nemívám, tudíž to nedělám.) Opékáme na středním ohni cca pět minut, nebo dokud kůže nezezlátne a není opečená dokřupava. Pak otočíme a opékáme dalších pět minut. V každém případě není dobré dobu, po kterou je ryba na pánvi, prodlužovat. Ryby (a obzvlášť dravé) mají méně tučné maso, které se rádo vysušuje, a na přípravu jim stačí opravdu jen pár minut. Candáta (ostatně jako většinu ryb) je nejlepší podávat s vařeným bramborem na různé způsoby - jednodušší úpravy se mají rády např. s čerstvou petrželkou.

MAROKÁNKY

Marokánky mám spojené s dětstvím, s mojí mámou a z nějakého důvodu s cukrárnou, která se nachází přes silnici proti benešovskému nádraží. S dětstvím proto, že to bylo období, kdy jsem si občas marokánky mívali doma. V pozdějším věku mi ze života nějak vymizely. S mámou proto, že si pamatuji, že je vždycky měla ráda. S benešovskou cukrárnou kdoví proč - možná to mělo něco společného s tím, že jsme tam kdysi s mámou čekávali na vlak. Možná se mně to tedy všechno jenom smíchalo dohromady. :-) Co si ještě pamatuji, že tehdejší marokánky lezly do zubů, byly v nich arašídy a rozinky a na nich čokoládová poleva, co se patlala po prstech, ale kupodivu se vůbec nerozpouštěla v puse. Na dospělosti je kouzelné to, jak člověk postupem času zjišťuje, že věci, které se dřív zdály být nedosažitelné, jsou vlastně strašně dostupné, protože si je člověk jednoduše může udělat doma. Stejně jako marokánky. Stačí obětovat trochu času a nadšení. Rozhodně jsem ale nechtěla jít cestou arašídů a rozinek (obojí zrovna dvakrát nemusím). Místo rozinek jsem použila měkké sušené ovoce (papaya, ananas, meruňky, švestky, jahody, hrušky, jablka, datle, fíky, brusinky), vlašské a lískové ořechy, mandle a slunečnicová semínka. Záleží na každém, jak pestrou a hrubou si základní směs připraví. Mně je třeba příjemnější ta jemnější, aby potom byla výsledná hmota kompaktnější. Podle toho můžete tedy suroviny buď nahrubo pokrájet nožem, nebo rozemlít v mixéru.

MÁSLOVÁ JÍŠKA

Máslová jíška je další základní ingrediencí, kterou si můžete jednoduše udělat do zásoby. Připravte si na ní tuk, tedy máslo a hladkou mouku zhruba ve stejném poměru.

Tuk rozpalte na pánvi a přisypte do něho mouku. Restuje za stálého míchání tak dlouho, dokud jíška nezíská požadovanou barvu. Pozor! Jíška se ráda připaluje, takže míchejte opravdu svědomitě. Ze začátku může být směs hrudkovitá a tuhá. Není třeba se bát, restováním se mouka "rozvaří" a jíška zřídne. Když máte hotovo, vypněte sporák a pánev odstavte. Ještě chvíli míchejte, aby se vám ke konci nic nepřipálilo. Pak už stačí jen nechat jíšku trochu vychladnout, přelít ji do sklenice a uchovat v lednici.

Proč se vyplatí jednou měsíčně obětovat 10 minut se můžete podívat TADY:

A ne - není to žrout času, a není to opruz. Je to pouze a jen o zvyku, takže se toho nebojte a jíškujte! :-) 

CHLEBOVÁ POLÉVKA

Omylem jste koupili o kus chleba navíc, nebo vám ho prostě jenom spousta zbyla? Uvařte si chlebovou polévku. Pár krajíců na ní padne, a ze zbytku se vždycky dá udělat topinková klasika. A nebojte se, není to jako s tou pověstnou sekyrkovou (kterou já ovšem znám z dětství jako topůrkovou). Chlebová polévka je náhodou náramně dobrá. Rovnou ovšem zapomeňte na smrtelnou kombinaci bujón - vegeta. Použijte vývar  (pokud nemáte, stejně bujón radši oželte) a dobré koření a budete překvapeni!

I když sekyrková polévka mě přece jen trochu překvapila. :-) Po zadání do vyhledávače by se několik receptů našlo (chtěla jsem si ověřit, jak je to s tím topůrkem). Po bližším zkoumání jsem ovšem zjistila, že je to víceméně jeden recept, kopírovaný do různých e-kuchařek. Podívat se můžete třeba TADY. O něco nápaditější byli TADY. Stejně jsou ale všechny recepty jalové a rozhodně mě nepřesvědčily o tom, že musím "sekyrkovou" nutně vyzkoušet. :-) Takže to berte s rezervou a tady je recept na chlebovku:

Suroviny:

8 tenčích plátků starého chleba

3 lžíce másla

1 velká cibule

3 stroužky česneku

1 celé vejce

vývar

pepř, sůl, lžička mletého tymiánu, lžička majoránky, lžička drceného kmínu, půl lžičky mleté papriky, půl lžičky mletého zázvoru

Postup:

Cibuli nakrájíme nadrobno a v hrnci osmažíme na polovině rozpáleného másla. Přisypeme kmín a papriku, krátce zarestujeme a zalijeme vývarem. Přidáme na drobné kostičky nakrájený a na zbytku másla opečený chléb (tento krok lze samozřejmě vynechat, ale osmažení dá polévce více chuti), česnek, pepř, tymián a zázvor a vaříme na mírném ohni, dokud se chléb nerozvaří. Poté přidáme majoránku, dosolíme a lehce vmícháme rozkvrdlané vejce. Už nevaříme. Kdo nemá dost, může polévku podávat s chlebovými krutony, posypanou strouhaným sýrem, a nebo ještě lépe s na plátky nakrájenou a opečenou slaninou. Slaninu můžete přidat i přímo do polévky, stejně jako např. kořenovou zeleninu (v takovém případě zeleninu osmažíme s cibulí předtím, než přilijeme vývar, slaninu přidáváme až před dokončením). Polévku je také možné zjemnit smetanou nebo mlékem. Způsobů, jak chlebovou polévku připravit, je zkrátka mnoho, výše uvedený postup je pouze základní variantou. Tak zkoušejte a najděte si tu svoji.

Dobrou chuť!

FAZOLE S VEPŘOVÝM MASEM

- dobré, když potřebujete teplou večeři do půl hodiny.

Suroviny:

2 plechovky sterilovaných fazolí 

(já zvolila oblíbené pečené v tomatové omáčce a nakládané ve sladkokyselé omáčce z Lidlu)

dva plátky vepřové krkovice

100 g slaniny

pepř, sůl, lžička mleté papriky, půl lžičky cayenského pepře

Postup:

Slaninu nakrájíme na malé kousky a opečeme na pánvi dokřupava. Máme-li slaninu libovější, přidáme ještě kousek sádla, na kterém zprudka osmažíme nakrájené, opepřené a osolené maso. Stáhneme plamen a přidáme papriku a cayenský pepř, krátce orestujeme a vsypeme fazole. Tam, kde je to třeba, slijeme nejprve nálev, ale je důležité, aby alespoň část fazolí byla v tomatu, který se nám sám postará o omáčku. Necháme společně probublávat cca 5 minut a můžeme servírovat, nejlépe s chlebem.

VEPŘOVÉ KOLENO NA PIVU

Provádím teď intenzívní čistku mrazáku, který se za poslední dobu zase nebezpečně naplnil až po okraj. Našla jsem tam i jedno vepřové koleno, které bylo původně plánované na Silvestr (velké oči při všech těch chlebíčcích). Nevím jak u vás, ale u nás se poslední den v roce vždycky jedl ovar. A taky to byla během roku jediná příležitost. A protože jsme letos trávili Silvestra o samotě v Praze, chtěla jsem té tradici aspoň trochu dostát. Na koleno nicméně došla řada až teď, na jaře.

Vzpomněla jsem si na hospodské jídelníčky (a hovory), ve kterých bylo vepřové koleno vždycky velebeno jako nezdravá sice, ale hříšně dobrá pochoutka a zjistila jsem, že vlastně vůbec nevím, jak takové vepřové koleno vypadá, natož chutná.

Tušila jsem, že nejlepší recept nejspíš najdu v kuchařkách Romana Vaňka (tentokrát konkrétně Kouzlo kuchyně Čech a  Moravy, aneb dědictví našich babiček) a nespletla jsem se. Navíc jsem potřebovala spotřebovat zázvor, který už nějaký ten pátek odpočíval v lednici a žádné využití pro něj nebylo. Takže tady je recept na vepřové koleno na pivu, s mými drobnými úpravami:

Suroviny:

vepřové koleno

800 ml piva (v původním receptu psáno černé, které jsem doma neměla, takže jsem použila to, co bylo ve spíži)

3 litry vody

4 lžíce cukru

2 velké cibule

1 palice česneku

100 g čerstvého zázvoru

půlka citrónu

vývar

2 lžíce másla

sůl, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček pepře, 3 bobkové listy, hvězdička badyánu, dvě lžičky sušeného rozmarýnu

Postup:

Cibule oloupeme a rozkrojíme napůl, položíme je řeznou stranou na rozpálenou pánev a opékáme je tak dlouho, dokud plocha nezhnědne.

Do vyššího úzkého hrnce (koleno musí být celou dobu potopené) nalijeme 2 litry vody a pivo, přidáme cibuli, oloupaný a na půlky rozkrojený česnek a zázvor, cukr, šťávu z půlky citronu, koření (v původním receptu chyběl pepř, koření bylo o polovinu méně a rozmarýn měl být čerstvý) a sůl. Obsah hrnce přivedeme k varu a vaříme podle receptu nejméně 2 minuty. Pak vypneme sporák a celý nálev necháme vychladit. Teprve poté přidáme koleno a uložíme do chladu na 12 hodin - tedy přes noc.

Druhý den nálev slijeme, přidáme zbývající litr vody a koleno v něm vaříme na mírném ohni 2 hodiny, dokud není měkké. Podle potřeby přiléváme další vodu tak, aby bylo koleno vždy ponořené. Uvařené maso přendáme na talířek.

Podle receptu bychom si teď měli dát stranou 400 ml nálevu na omáčku, který by se měl zredukovat na polovinu. Toho jsem se nedržela, protože mi přišlo nálevu škoda a redukovala jsem cca litr na přibližně 200 ml. Teprve potom jsem přidala 200 ml vývaru a znovu zredukovala na polovinu. Do svařené omáčky jsem zašlehala na kostičky nakrájené vychlazené máslo (a navíc ještě trochu jíšky na zahuštění).

Oproti původnímu receptu jsem také už uvařené koleno dala ještě na půl hodiny péct do trouby, dokud se kůže nevypekla dozlatova - předtím jsem ji nakrojila ze všech stran do mřížky.

Koleno podáváme nejlépe s čerstvým domácím chlebem a nastrouhaným křenem.

MAKOVÍ ŠNECI Z LISTOVÉHO TĚSTA

aneb opět jedna návštěvní superrychlovka. 

Suroviny:

1 balení listového těsta

10 vrchovatých lžic mletého máku

2 - 3 lžíce cukru

1 lžíce másla

1 vrchovatá lžíce pudinku (nevařeného)

drcené ořechy (víc bych se přikláněla k mandlím, ale ty zrovna došly)

1 vejce

mléko

Postup:

Mák dáme do rendlíku a zalijeme mlékem tak, aby plaval. Přidáme máslo, cukr a společně svaříme (odhadem, já vařila cca 10 minut). Aby se nám náplň ve šnecích nerozpadala, přidáme do máku 2 lžíce pudinku, stáhneme plamen a chvíli provaříme, dokud puding nezhoustne (není třeba vařit ho dlouho, v troubě ještě dojde). Listové těsto rozválíme na tenký obdélníkový plát a potřeme ho vychladlou náplní (důležité, jinak se těsto horkem rozteče!) a srolujeme. 

Ostrým nožem krájíme na cca 2 cm široká kolečka. Krájíme "tahem", to znamená že pohybujeme nožem sem a tam (je důležité, aby byl nůž opravdu ostrý, takže vytáhněte zapomenutý brousek, hodně si tím ulehčíte práci), při pouhém zatlačení se kolečka příliš zdeformují a náplň vyhřezne. Můžeme si pomoct tím, že roládu vložíme na půl hodiny do lednice, nebo na pár minut do mrazáku (obzvlášť v letních měsících). 

Kolečka pokládáme na plech vyložený pečícím papírem, potíráme rozšlehaným vejcem a sypeme ořechy. Pečeme v rozehřáté troubě na střední teplotu cca 20 minut - zkrátka dokud okraje těsta nezískají zlatou barvu.

FORMY Z KAMENINY

aneb bez čeho se člověk obejde, ale co přesto nutně potřebuje. 

Původně jsem si chtěla beránka pořídit v aukci přes Aukro (chtěla jsem mít formu s příběhem, víme?). Jednoho jsem si vyhlédla a chodila si ho tam pravidelně okukovat - tak dlouho, až jsem na něj pět minut před skončením aukce zapomněla a za 110 Kč si ho uzmul jiný šťastný majitel. :-) Vzala jsem to jako znamení a objednala jsem si formu TADY: 

Beránka čeká jeho chvíle o Velikonocích, do těch je ještě času habaděj. Stejně jako času pro mě popřemýšlet nad tím, jak na něj. Piškotové, tvarohové, nebo kynuté těsto? Uvidíme. Možná všechna, protože se na to vážně těším. Beránek vypadá trošku strašidelně, tak jsem zvědavá, jestli je to jenom tím, že je obrácený naruby, nebo jestli budeme mít o Velikonocích na stole zrůdičku. :-)

Ale co s krásnou srdcovou formou (kterou jsem v eshopu zkrátka nemohla nechat, no ne)? Čeká mě ještě něco brouzdání po internetu a listování v kuchařkách, než najdu nějaké dobré lité (nejspíš) těsto, které se mi postará o to, aby vynikla struktura formy. Máte-li tip, sem s ním!

KUŘECÍ VÝVAR

Vývar je jednou ze základních surovin, která dodá připravenému jídlu na chuti. Jeho příprava je jednoduchá a rychlá - zabere nám zhruba hodinku času a výtěžnost je obrovská. A ano, vyhneme se tím zbytečnému používání předražených, přesolených, dobarvovaných a celkově nezdravých bujónú, takže naše bříška (nebo třeba naše děti) nám poděkují.

Kdo ještě nezná, trochu povídání o bujónech pro představu z mého oblíbeného pořadu najdete TADY:

Suroviny:

4 kuřecí stehna

2 kuřecí skelety

2 menší mrkve

1 petržel

kousek celeru (zhruba velikosti petržele)

kus pórku (část odspoda)

1 malá cibule

1 stroužek česneku

5 kuliček pepře a nového koření, 1 bobkový list, půl čajové lžičky tymiánu, sůl

petržel, pažitka

Postup:

Kuřecí stehna a skelety řádně propláchneme pod tekoucí vodou, potřeme je ze všech stran olejem a dáme do rozpálené trouby na 10 minut opéct. Pak je obrátíme a pečeme dalších 10 minut. 

Přendáme do hrnce s vodou a přivedeme k varu. Jakmile začne voda bublat, stáhneme na nejnižší oheň. Vývar se nikdy nesmí vařit klokotem. Naběračkou sbíráme pěnu z bílkovin, dokud se bude tvořit. Pak přidáme koření a sůl a táhneme těsně pod bodem varu hodinu a půl. 

Teprve poté přidáme pokrájenou zeleninu, znovu přivedeme k varu, sebereme případnou další pěnu, stáhneme plamen a táhneme další hodinu. NIKDY s vývarem nemícháme, zakalil by se! 

Vývar přecedíme přes husté síto, necháme ho zchladnout a poté z něho odstraníme přebytečný tuk. Naplníme jím silné plastové sáčky a uchováme v mrazáku (sáčky nejdříve vložíme do hrníčku, budou se nám lépe plnit). 

Máme-li málo místa, nebo prostě jen z praktických důvodů, vývar lze vařením zredukovat na požadované množství. Pak ale musíme počítat s tím, že je ho při vaření třeba dolít vodou.

Z už jednou vyvařených kostí a masa lze udělat další várku vývaru - scezený základ zalijeme studenou vodou a táhneme dalších několik hodin. Vývar nebude tak silný, ale např. v omáčkách bude stále ještě cennou přísadou.

HRSTKOVÁ POLÉVKA

Suroviny:

po hrsti čočky, hrachu, cizrny, soji, krup a fazolí (použila jsem místo malých bílých fazole adzuki)
velkou hrst špaldových / ovesných vloček
1 menší mrkev, petržel a kousek celeru zhruba ve stejné velikosti
2 velké cibule
2 stroužky česneku
2 lžíce másla
1 lžíce octa
vývar
sůl, pepř, lžička majoránky, půl lžičky drceného kmínu, špetka mletého nového koření, 1 bobkový list, čerstvá petrželka

Postup:

Luštěniny a kroupy namočíme přes noc do studené vody. Před použitím slijeme a propláchneme důkladně v sítu. 

Cibuli nakrájíme nadrobno, necháme ji na másle zesklovatět a přihodíme k ní kmín a na kostičky nakrájenou (nebo nahrubo nastrouhanou) mrkev, petržel a celer a společně orestujeme. 

(Tahle trojkombinace se nazývá zeleninou základní. Já ji mám do zásoby nakrájenou a po malých porcích nasáčkovanou v mrazáku. Před použitím ji pouze vytáhnu a propláchnu v sítu vlažnou vodou, abych se zbavila přebytečné namražené tekutiny.)

K orestované zelenině přisypeme luštěniny a kroupy, zalijeme vývarem, osolíme, opepříme, přidáme prolisovaný česnek a nové koření a vaříme na mírném ohni cca 10 minut. 

Pak vsypeme vločky, zakápneme octem a vaříme ještě dalších 10 - 15 minut (nebo do změknutí luštěnin). Ke konci přidáme majoránku a nasekanou petržel.

Podáváme nejlépe s čerstvým chlebem.